Autorem se stává každý, kdo něco vytvoří. Svých autorských práv se člověk nikdy nemůže zbavit, ani kdyby chtěl. Ale může je prodávat formou licence. 

Smrtí autora jeho práva nezanikají. Přecházejí na jeho dědice, případně toho, kdo si na ně koupil licenci. Tito noví vlastníci rozhodují o použití díla a inkasují peníze až 70 let po smrti autora. Jakmile lhůta uplyne, dílo se stává majetkem všech lidí na světě a každý s ním může nakládat dle libosti. 

PŘÍKLAD:
Chcete do svého videa na YouTube použít hudební podkres. Abyste se vyhnuli autorským právům, můžete sáhnout třeba po Beethovenovi. Autorská práva na jeho hudbu už nikomu nepatří. 
ALE POZOR:
Nemůžete si jen tak vzít nahrávku místního symfonického orchestru. Protože i když skladba sama je už zdarma, na toto konkrétní zhudebnění má práva orchestr. Proto o ně musíte požádat, nebo si skladbu nahrát nově sami.  

Creative commons licence 

Pokud autor označí své dílo (video, fotku, hudbu, software…) jako Creative commons (CC), dává tím ostatním najevo, že jeho dílo mohou používat zdarma. A dokonce upřesnit jak ho mohou používat. Ukázat si to můžeme například na rozšířené funkci „Nástroje“ ve vyhledávači Google Obrázky. Díky ní si vyhledané fotky můžete filtrovat nejen podle velikosti, převládající barvy nebo stáří, ale především podle „Práva k užití“. Google v tomhle ohledu nabízí fotky „k použití“, „použití s úpravami“, „nekomerčnímu použití“ a „nekomerčnímu použití s úpravami“. 

Komerční vs. soukromé užití

Právě v případě, kdy cizí materiály použijete k vlastnímu obohacení, si nejvíc zaděláváte na malér. Například když si koupíte domácí licenci Photoshopu nebo video editoru, když se živíte jako grafik nebo svým youtubovým kanálem vyděláváte peníze. V takovém případě jde totiž o vaše podnikání a měli byste mít několikanásobně dražší licenci. To samé platí o „vypůjčených“ fotkách na blog. 

Licence a její výjimky  

Autorské právo dělá menší ústupky směrem k  institucím, jejichž primárním posláním by měla být všeobecná osvěta. Týká se to například úřadů a novin, které v rozumné míře mohou používat fotografie, videa i citace bez svolení autora, pokud informují o aktuální události. Podobně jsou na tom školy, knihovny a náboženské instituce, pokud materiály nepoužijí pro výdělečné účely. 

Samy firmy, které vydávají počítačový software, často poskytují speciální zvýhodněné licence právě pro školy a neziskové instituce jako formu pomoci.