Médiím se tradičně připisuje celá řada efektů. Z těch nejdůležitějších můžeme zmínit aspoň dva – nastolování agendy (agenda setting) a rámování (framing).

Přemýšleli jste někdy nad tím, o jakých tématech se mluví? Co považujeme za důležité? A proč? Je to jednoduché. Za důležité považujeme většinou to, co se objeví v médiích. Samozřejmě, ne všechna témata a problémy jsou stejně důležité, ale většinou to, co se objeví na titulních stránkách novin je to, co plní hovory většiny z nás.

Nastolování agendy 

Funkce nastolování témat je o schopnosti médií říkat nám, o čem máme přemýšlet. (A někdy to dělají proto, abychom nepřemýšleli nad něčím jiným.) Aby se zpráva do médií dostala, musí splňovat většinu z následujících kritérií, kterým můžeme říkat zpravodajské hodnoty:

• Zpráva je nová, aktuální a obsahuje prvek překvapení nebo originality. 
• Zpráva se týká velkého počtu čtenářů. Čím víc lidí se dotýká, tím roste pravděpodobnost, že se v médiích objeví. 
• Zprava informuje o událostech z domova nebo zemí geograficky a kulturně blízkých. Havárie vodovodu v Brně, bude zajímavější než nedostatek vody v jihovýchodní Asii.
• Zpráva musí mít lidský rozměr a musí umět vzbudit emoce publika.
• Zpráva by měla být pro médium něčím výjimečná (novinář má k dispozici např. exkluzivní fotografie).
• Zpráva je ideálně konfliktní nebo kontroverzní. Když se nic zajímavého neděje, není o čem psát. 

Rámování

Při rámování nám už sami autoři sdělení napovídají, jak máme zprávu číst a co si o ní máme myslet. Pošťuchovat nás k (z jejich pohledu) správnému porozumění mohou např. fotkami, kterými článek doprovodí, nebo zdůrazněním jednoho vybraného aspektu. Příkladem může být článek, který o migraci mluví jako o bezpečnostní hrozbě.